Available in USObsah
Nová daňová reforma: Zvýšení sazby na 30 % GGR pro sázkové firmy
Když parlament v roce 2023 schvaloval zvýšení daně z hazardních her, debata nebyla o tom, zda zvýšit, ale o kolik. Výsledek: od 1. ledna 2024 platí provozovatelé hazardu 30 % ze svého hrubého herního příjmu místo dosavadních 23 %. Pro technické hry včetně online slotů je sazba ještě vyšší — 35 %.
Tahle změna nezůstala bez důsledků. V tomhle článku rozeberu aktuální daňové sazby, jejich dopady na operátory i hráče a kam směřují daňové příjmy z hazardu. Je to téma, které se zdá být vzdálené běžnému sázkaři — ale ve skutečnosti přímo ovlivňuje kurzy, bonusy a celkovou kvalitu služeb, které sázkové kanceláře nabízejí.
Aktuální sazby pro jednotlivé kategorie her
Daňové příjmy z hazardu poprvé v historii překročily 20 miliard CZK, když za rok 2024 dosáhly 21,4 miliard CZK. Za první pololetí roku 2025 stát vybral na daních z hazardu 10,8 miliardy CZK. Tyto čísla odrážejí jak růst trhu, tak vyšší daňové sazby.
Struktura sazeb od roku 2024: sportovní sázky (online i nazemní) — 30 % z GGR. Online technické hry (sloty, kasino) — 35 % z GGR. Loterie — specifický režim s nižší sazbou. Live kasinové hry — 30 % z GGR. Bingo a tomboly — specifický režim.
Důležité rozlišení: daň se počítá z GGR, nikoliv z obratu. GGR je hrubý herní příjem operátora — tedy rozdíl mezi celkovými vklady hráčů a celkovými výplatami. Pokud sázková kancelář přijme za měsíc 100 milionů CZK v sázkách a vyplatí 93 milionů CZK na výhrách, GGR je 7 milionů CZK a daň činí 2,1 milionu CZK (30 %).
Předchozí sazba 23 % platila od roku 2017, kdy vstoupil v platnost zákon 186/2016 Sb. Za sedm let se sazba zvýšila o 7 procentních bodů — to je nárůst o 30 % v relativním vyjádření. Pro operátory to znamená zásadní zásah do ziskovosti.
Dopady vyššího zdanění na operátory a hráče
České daňové orgány za období 2021–2022 vybraly 540 milionů CZK od operátorů hazardu v rámci daňových auditů. To ukazuje, že finanční správa bere kontrolu sektoru vážně — a vyšší sazby znamenají i vyšší motivaci k důsledné kontrole.
Výkonný ředitel CETA Aleš Rod poukazuje na ekonomický paradox: nelegální gambling není jen sociální problém, ale fundamentálně ekonomický. Nevybrané veřejné příjmy by mohly financovat sport, kulturu, prevenci závislostí nebo snížit dluh. Místo toho končí v rukou anonymních operátorů v daňových rájech.
Dopady na operátory: vyšší daň snižuje ziskovost, což tlačí na optimalizaci nákladů. V praxi to znamená méně štědré bonusy, mírně vyšší marže v kurzech a tlak na automatizaci zákaznické podpory. Některé menší operátory mohou zvýšené daně vytlačit z trhu úplně — provoz sázkové kanceláře s nízkou marží a 30% daní z GGR vyžaduje dostatečný objem sázek.
Dopady na hráče: sázkař změnu nepocítí jako jednorázový šok, ale jako postupné zhoršení podmínek. Kurzy budou mírně méně výhodné, bonusy méně štědré a některé promo akce zmizí. Je to nenápadný, ale reálný efekt, který se projeví v dlouhodobé návratnosti sázení.
Rod zároveň upozorňuje na riziko: agresivnější zdanění legálních operátorů zvyšuje atraktivitu nelegálního trhu, kde žádné daně neexistují. To je dilema, které regulátoři řeší po celé Evropě — jak maximalizovat daňové příjmy, aniž byste vytlačili hráče k nelegálním alternativám.
Mezinárodní srovnání daňového zatížení
Česká sazba 30 % z GGR patří k vyšším v Evropě. Pro srovnání: Velká Británie uplatňuje 21 % z GGR, Malta 5 % z GGR (plus korporátní daň), Dánsko 28 % z GGR. Německo zavedlo specifickou strukturu s daní z obratu, která efektivně vytváří ještě vyšší zatížení. Česko se řadí do skupiny zemí se středně přísným až přísným daňovým režimem pro hazard.
Vyšší daň neznamená automaticky horší podmínky pro hráče — ale znamená, že operátoři mají menší prostor pro štědré bonusy a nízké marže. V zemích s nižší daní (Malta, Gibraltar) nabízejí sázkové kanceláře typicky atraktivnější kurzy a vyšší bonusy. To je jeden z důvodů, proč někteří čeští sázkaři hledají cestu k zahraničním operátorům bez české licence — a proč je boj s nelegálním trhem tak důležitý.
Pro regulátora je daňová politika balancováním na hraně: příliš nízká daň nemaximalizuje příjmy, příliš vysoká vytlačuje hráče k nelegálním alternativám. Česko se zatím drží v prostředním pásmu, ale zvýšení z 23 % na 30 % v roce 2024 posunulo váhy směrem k přísnějšímu konci spektra.
Kam směřují daňové příjmy z hazardu
Sociální náklady spojené s hazardem v Česku dosahují 3,5–4,7 miliardy CZK ročně. Daňové příjmy z hazardu výrazně převyšují tyto sociální náklady — za rok 2024 dosáhly 21,4 miliardy CZK oproti sociálním nákladům pod 5 miliard. To je argument, který zastánci regulovaného hazardu používají: legální gambling generuje pro stát víc, než stojí.
Daňové příjmy z hazardu plynou do státního rozpočtu a do municipálních rozpočtů obcí, na jejichž území se hazard provozuje. Obce tak mají přímou finanční motivaci povolit hazard na svém území — a zároveň pravomoc ho zakázat, pokud sociální dopady převáží nad finančním přínosem.
Jedním z nediskutovaných aspektů vyššího zdanění je dopad na inovace. Operátoři s nižší marží mají méně prostředků na vývoj nových funkcí, lepších aplikací a širší nabídky. V prostředí s 30% daní z GGR je investice do nového Bet Builderu nebo AI analytického nástroje těžší ospravedlnit — a to se promítá do tempa, jakým české sázkové kanceláře zavádějí novinky oproti operátorům v zemích s mírnějším zdaněním.
Na druhou stranu vyšší daně vytvářejí bariéru vstupu, která chrání stávající operátory před přílivem nových konkurentů. Pro hráče to paradoxně znamená méně konkurence — a tím pádem menší tlak na snižování marží. Je to začarovaný kruh: vyšší daně vedou k vyšším maržím, vyšší marže vedou k menší atraktivitě legálního trhu, menší atraktivita vede k úniku hráčů k nelegálním operátorům.
Zvýšení sazby z 23 % na 30 % bylo motivováno potřebou vyšších příjmů pro státní rozpočet. Ale má i vedlejší efekt: vyšší daně zvyšují bariéru vstupu na trh pro nové operátory. Získání české licence vyžaduje depozit 30–50 milionů CZK u české banky a splnění přísných regulatorních podmínek. K tomu přidejte 30% daň z GGR a pochopíte, proč velké mezinárodní značky jako bet365 český trh opustily.
Pro sázkaře je klíčové poselství jednoduché: vyšší zdanění operátorů se promítá do podmínek, které dostáváte jako hráč. Je to cena za regulovaný a bezpečný trh — a ve srovnání s riziky nelegálního sázení je to cena, která se vyplatí. Kdo chce podrobnější pohled na zdanění z perspektivy hráče, najde ho v našem průvodci zdaněním výher ze sázení.
Jak se liší daňová sazba pro online a nazemní hazard?
Od roku 2024 platí pro většinu hazardních her (sportovní sázky, kasino, live hry) jednotná sazba 30 % z GGR bez ohledu na to, zda jde o online nebo nazemní provoz. Pro technické hry (online sloty, nazemní automaty) je sazba vyšší — 35 % z GGR.
Kolik ročně vybere stát na dani z hazardních her?
Za rok 2024 dosáhly daňové příjmy z hazardu rekordních 21,4 miliardy CZK. Za první pololetí 2025 stát vybral 10,8 miliardy CZK. Tyto příjmy plynou do státního a municipálních rozpočtů a výrazně převyšují odhadované sociální náklady spojené s hazardem.
